Český tisk v Chorvatsku vznikl dříve než české školy a měl velký podíl na zakládání škol a rozvíjení menšinového školství i krajanského kulturního života.

 

 

 

První noviny v českém jazyce začaly v Záhřebu vycházet už v roce 1911, ale cestu ke čtenářům na krajanském venkově, a tam žilo nejvíc Čechů, našel až v roce 1922 týdeník Jugoslávští Čechoslováci, který až do jejich zastavení v roce 1941 pravidelně vycházel v Daruvaru. I během druhé světové války se v partyzánských jednotkách tiskly ilegální české kapesní noviny.

 

Na tradici Jugoslávských Čechoslováků navázal v roce 1946 týdeník Jednota jako informační orgán tehdejšího Československého svazu. V roce 1965 vznikla samostatná Novinově vydavatelská instituce Jednota, která kromě týdeníku vydává řadu dalších publikací...

 

Týdeník Jednota informuje o činnosti Svazu Čechů, krajanských škol a spolků, ale i o životě obyčejných lidí, krajanů. Krajanské hnutí prožívá po domovinské válce v devadesátých letech silnou obrodu, takže stránky Jednoty často nestačí na to, aby byly zachyceny všechny aktivity krajanů. Jednota se zároveň snaží nabídnout čtenářům různorodou škálu témat, protože je v mnoha případech jediným českým tiskem, který se krajanům v Chorvatsku dostává do rukou. Poněvadž našim čtenářům nejsou běžně dostupné informace o událostech v České republice, využívá Jednota také zpráv z internetového portálu Radia Prahy.

 

 

Součástí Jednoty je literární příloha Studnice, která od roku 1961 dvakrát do roka dává možnost krajanským autorům publikovat své práce.  

 

Měsíčník Dětský koutek vychází od svého založení v roce 1928. Zpočátku to byla příloha pro děti v Jugoslávských Čechoslovácích, ale vzhledem k tomu, že ve dvacátých letech minulého století v Chorvatsku vznikaly české školy jako houby po dešti, dostalo se Dětskému koutku zvláštního úkolu – stal se náhradní, a dlouho vlastně jedinou, čítankou. Právě v něm mnozí krajanští autoři začínali publikovat.

 

S oblibou zdůrazňujeme, že česky psaný Dětský koutek je nejstarším časopisem pro děti v Chorvatsku. Díky tomu, že Ministerstvo vědy a osvěty RCh uznalo Koutek jako učební pomůcku, dostávají ho zadarmo všichni žáci, kteří se učí češtinu.

 

Český lidový kalendář vychází pravidelně od roku 1953. Jeho specifikem je přehled činnosti Svazu a všech spolků a škol.

 

Ve sborníku Přehled kulturních, literárních a školních otázek, který vychází od roku 1962, se uveřejňují studie související s krajanským životem a vzájemnými česko-chorvatskými vztahy.
Kromě již zmíněných pravidelných tiskovin, které jsou přímo financovány Radou pro národnostní menšiny RCH, vydává Jednota další edice: v Knihovně krajanské tvorby vyšlo 24 titulů včetně antologie Domov má jméno Daruvar, která podrobně mapuje minulost i přítomnost krajanské literární tvorby. Knihovnička Jaro obsahuje ilustrované knihy pro děti. Početné jsou různé historické a etnografické studie. Před několika lety byla založena edice vzpomínkových textů, a kdysi se vydávaly také původní divadelní hry. Zvláštní kapitolou vydavatelské činnosti jsou učebnice pro české školy, které plně financuje Ministerstvo vědy a vzdělávání RCH.

 

Rada pro národnostní menšiny RCH financuje činnost Jednoty ze 70 %, ostatní se zajišťje z předplatného, z reklam a donací. Omezený náklad a český jazyk nejsou však pro větší sponzory a donátory příliš atraktivní.

 

Během let si Jednota vybudovala rozsáhlou čtenářskou síť, která se však díky postupující asimilaci sice pomalu, ale jistě zmenšuje. Před asi dvaceti lety byl náklad Jednoty 3000, nyní se stabilně pohybuje kolem 1500 výtisků, které se distribuují převážně na adresy stálých předplatitelů. Potřeba odebírat krajanský tisk se ve většině případů dědí z generace na generaci, a naši čtenáři jsou se svými krajanskými novinami citově velmi spjati. Právě díky tomu se Jednota dostává za čtenáři, kteří reemigrovali do České republiky anebo se za lepším životem odebrali do Německa, Austrálie, Kanady a jiných zemí. V letech 1966 až 1969 byla Jednota vítaným tiskem i v Československu, protože z jiného zorného úhlu sledovala tamní události. Díky tomu její náklad dosahoval téměř 9 000 výtisků, z čehož 6000 odcházelo do Československa. Dnes Jednota veškerou svou pozornost věnuje čtenářům, žijícím v Chorvatsku. Nynějších 1300 abonentů je odraz reálné situace, kdy v Chorvatsku počet Čechů z předválečných až 30 tisíc klesl na pouhých 10 tisíc, z nichž mnozí, zejména příslušníci mladší generace, už mají problémy s porozuměním česky psanému textu.